Sbírka zlomených srdcí 1.

26. prosince 2014 v 1:30 | Delight ^^ |  Sbírka zlomených srdcí
Info: Povídka, jejíž děj mě napadl před několika hodinami a rozhodla jsem se s ní hned začít. Netroufám si odhadnout, kdy bude dokončena, její další průběh už mám ale vymyšlený, proto nové díly očekávejte brzy. Snad se vám bude povídka líbit, připomínky a komentáře ráda uvítám v komentářích. Přeji příjemné počtení.

Na bradavických pozemcích se rozprostřel klid a ticho. Příroda se zahalila do tmy, květy se schoulily do stínu svých dlouhých listů a také ptácii se uložili ke spánku. Harry seděl v nebelvírské společenské místnosti a zamyšleně hypnotizoval tkaničky svých ošoupaných tenisek. Příjemné teplo z praskajícího krbu v něm vyvolávalo jakýsi zvláštní pocit, který sám nedokázal identifikovat. V hlavě se mu splašeně honily nejrůznější myšlenky, mísící se s lehkým vzrušením při pomyšlení na křehké tělo mladého chlapce, jenž se stal důvodem Harryho probděných a neklidných nocí.
Draco Malfoy. Lhostejný, arogantní a nepřístupný blonďatý aristokrat s velkými šedými duhovkami, skrytými pod závěsem temně černých řas. Ty oči dokázaly Harryho okouzlit svým jediným pohledem, ačkoli všechny mu byly adresovány společně s posměšným úšklebkem a povytaženým obočím. Jeho tvář byla bezchybná, bledá a tak moc Harryho lákala. Často přemítal nad tím, jaká je asi na dotek, jaký by byl Dracův výraz, kdyby Harry laskal jeho štíhlé tělo, líbal jej na útlých bocích, jak by mu hořely jindy aristokraticky bledé tváře... A třebaže si to Harry nechtěl přiznat, dokonce i Malfoyova sebejistá a domýšlivá povaha jej přitahovala.


Nespočetněkrát snil o jeho dokonale vykrojených rtech, jejich chuti, o jeho hebké pokožce. A přesto věděl, že tyto myšlenky pro něj byly zakázané, že by jej lidé odsoudili, dozvěděli-li by se o tom, co se objevuje v jeho snech a po čem tajně touží.
Černovlasý chlapec již dlouho tušil, že způsob, jakým vnímá Draca Malfoye, není správný. Prvním z důvodů byl nepsaný dávný zvyk, a to ten, že nebelvírští a zmijozelští sobě byli odjakživa velkými nepřáteli. Jako student prvního ročníku Harrymu toto vzájemné soupeření nedocházelo, čím však byl starší, tím více ho chápal. Dokonce se sám stal součástí neustálých bojů a slovního pošťuchování, jež nejvíce uplatňoval paradoxně při setkání s člověkem, který figuroval v jeho erotických snech a představách.
Druhý důvod byl Malfoyův vztah k Pánovi zla, jeho následovníkům a obdivovatelům. Ačkoli Harry Dracovu světlou známku neznal - přestože věřil, že je skryta někde pod jeho ledovou maskou -, něco mu říkalo, že Draco sám tak úplně se svým osudem ztotožněn není. Možná za to mohly pouze jeho osobní pocity k němu, a Malfoyovi doopravdy patřila role Smrtijeda, Harryho šestý smysl však tvrdil něco jiného. Stále ale platil fakt, že Draco, jakožto potomek Luciuse a Narcissy Malfoyových, je předurčen následovat své rodiče - což znamená také následovat Voldemorta. O tom, jak se Draco k tomuto úkolu postaví, nevěděl Harry pranic.
Dalším důvodem, který černovlasý chlapec považoval za jeden z nejdůležitějších, byli jeho přátelé. Harry věděl, že si s Ronem a Hermionou často krátili čas neslušnými vtípky na adresu nejen Malfoye, ale také jeho podlízavých poskoků Crabbeho a Goyla. Byl si také vědom toho, že Ron s Hermionou mají na rodinu Malfoyových stejně negativní názor, jako Harry sám, a bylo by pro ně nepředstavitelné přijmout skutečnost, že Harry Draca vnímá jinak, než by měl. Popravdě si Harry nedokázal jejich reakci vůbec představit, a byl si téměř jistý, že by jej nepochopili. Obzvlášť Ron, který byl proti Malfoyovi vysazený již od chvíle, co se poprvé potkali. Už jen fakt, že jeho nejlepší kamarád je gay, by Rona posadil na zem, natož zjištění, že Harryho aktuálním cílem je někdo jako Draco Malfoy. Harry se nevědomky zasmál ironii situace. Ano, přemýšlet o vztahu s Malfoyem bylo nepochybně šílené.
Proud jeho myšlenek zastavil až příchod Hermiony. Harry vzhlédl od plápolajícího ohně a zadíval se na ni. Povšiml si, že vypadá ustaraněji než obvykle a že pod očima se jí rýsují tmavé kruhy. V ruce držela tři velké, mohutné učebnice. Harry se zamračil.
"Hermiono, neměla by ses tolik učit," poznamenal a vstal z křesla, aby jí pomohl s knihami.
"Já vím," povzdechla si Hermiona, "ale už za týden jsou zkoušky z dějin čar a kouzel," dodala nešťastně a položila na stůl učebnici lektvarů. O chvili později na něj dopadly i další dvě učebnice.
Hermiona se znaveně usadila na velkou koženou pohovku naproti krbu a přivřela oči.
"Myslela jsem si, že dějiny budu potřebovat i k dalšímu studiu," pronesla potichu. "Pokud chce čaroděj umět správně kouzlit, měl by přece znát, kdo a jak kouzla vymyslel, ne?"
Harry pokrčil rameny a posadil se vedle ní. Opět se zahleděl do plamenů a lokty si podepřel obličej.
"No, já nevím, Hermiono," řekl po chvíli. "Nemyslím si, že války z obry jsou zrovna nejdůležitější znalostí úspěšného kouzelníka," dodal upřímně a upřel pohled na svou kudrnatou kamarádku. Bylo mu líto, že Hermiona nejvíce času věnovala studiu. V poslední době chodila do společenské místnosti až ve večerních hodinách, navíc strhaná a unavená. Harry si ani nepamatoval, kdy si s ní a Ronem naposledy vychutnával máslový ležák u Tří košťat, kdy ji naposledy viděl se smát nebo kdy se všichni tři bavili na Malfoyův účet. Přestože Harrymu byly jejich narážky na Draca často nepříjemné, nyní by dal cokoliv za to, aby se Hermiona opět smála.
"Na dějiny čar a kouzel se musíš hodně připravovat mimo vyučování, chceš-li složit zkoušky. Binns sice celou hodinu mluví, ale i tak mají všichni pocit, že vlastně nic neříká," podotkla zklamaně. "Za nejtěžší předmět jsem považovala lektvary se Snapem, ale od té doby, co jsem si vzala seminář dějin, přijde mi, že nic horšího nemůže být."
Harry se krátce zasmál. Hodiny lektvarů bytostně nenáviděl. Pohled na Snapea mu nedělal dobře a nacházet se po dobu 45 minut ve stejné místnosti pro něj bylo utrpením. Přesto však byl Harry nucen seminář lektvarů navštěvovat, neboť vynikající znalosti všemožných dryáků byly základem jeho vysněného povolání.
"Těch zkoušek se nemusíš bát, Hermiono. Jestli je neuděláš ty, tak je neudělá nikdo," usmál se na kamarádku povzbudivě a jemně ji poplácal po rameni.
Hermiona mu opětovala úsměv a zvedla se k odchodu. "Půjdu si lehnout, je pozdě a jsem unavená. Dobrou noc, Harry," rozloučila se a pomalými kroky zamířila k točitému schodišti.
"Dobrou, Hermiono!" Zavolal ještě černovlasý chlapec, než mu kamarádka zmizela z dohledu.
Pohlédl na hodiny. Ručičky ukazovaly za pět minut půlnoc.



 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa

Které povídky máte radši?

Sasuke/Naruto
Harry/Draco

Komentáře

1 Kier Kier | 26. prosince 2014 v 20:41 | Reagovat

Jsme ráda, že jsem narazila na tenhle blog :3 (možná už dřív, nevím >.>)
Tenhle pár patří mezi moje oblíbený, takže se těším na další pokračování ^^

2 Delight ^^ Delight ^^ | Web | 26. prosince 2014 v 22:37 | Reagovat

[1]: Moc děkuji za pochvalu! Budu se snažit napsat další díl co nejdříve ^^

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama