Vnitřní boj 44.

18. září 2011 v 13:02 | Delight ^^ |  Vnitřní boj
"Čau, Harry," ozvalo se za ním a Harry se překvapeně otočil. Za ním stál Neville, v ruce třímal nějakou zvláštní rostlinu, ve které černovlasý chlapec po delším zkoumání poznal žaberník, a z velké hnědé brašny mu vyčuhovala už na pohled těžká učebnice. Vypadal unaveně, ale přesto svým způsobem šťastně.
"Ahoj, Neville. Co tady děláš?" Pousmál se Harry a vybídl kamaráda, aby se posadil vedle něj.
"Musel jsem profesorce McGonagallové sehnat žaberník," svěřil se Neville a prstem ukázal do Temného lesa. Odhodil tašku z ramene a protáhl se, až mu zapraskaly klouby. Harry svraštil obočí.


"McGonagallová tě poslala pro žaberník do lesa? Tam přece žaberníky nerostou, říkal jsi mi to tehdy ve čtvrtém ročníku."
"To máš sice pravdu, ale objevil jsem tam takovou malou mýtinu, kde jich bylo hodně. Chceš vidět, kolik jsem toho nasbíral?" Pochlubil se Neville a otevřel brašnu. Harrymu spadla čelist. V životě neviděl tolik rostlinek pohromadě a zajímalo jej, jak mohl asi Neville do tak malé tašky naskládat tolik žaberníků. Došlo mu, že na ni nejspíš použil nějaké kouzlo. Neville jej překvapoval čím dál více.
"Páni," pochválil ho Harry a usmál se.
"Trvalo mi to docela dlouho, než jsem to našel, víš..." Svěřil se Neville tašku odložil do kouta. "Potkal jsem i kentaury a musel jsem se schovat za strom, profesorka McGonagallová mi totiž říkala, ať se mám před nimi na pozoru. Někdy dokážou být hodně agresivní, zvlášť pokud je něco rozhodí."
Harry přikývl. Sám si vzpomněl na pátý ročník, kdy rozzuřeně unesli profesorku Umbridgeovou, která proti nim poštvala skoro celé ministerstvo. Musel se uchechtnout.
"Moment..." pronesl po chvíli a zamyslel se. "Na co potřebuje McGonagallová žaberník? A proč tam poslala zrovna tebe, stejně tak tam mohl dojít třeba Hagrid. Navíc - my přece do Temného lesa nesmíme."
"Taky jsem nad tím přemýšlel, ale řekla mi, že mi všechno vysvětlí, až přijdu. Nejspíš bych měl jít, aby o mě neměla starost." Zvedl se a oprášil si neviditelnou špínu z kalhot.
"Tak ahoj, Harry," rozloučil se, popadl brašnu a pomalým krokem odcházel směrem k hradu. Harry jej podezřívavě sledoval po celou dobu, než Neville odešel z jeho zorného pole.
'Žaberník? Mýtina? Temný les? To vůbec nedává žádný smysl,' uvažoval Harry a zadíval se na Hagridovu hájenku. No jistě, že jej to nenapadlo dřív! Mohl by se přece zeptat Hagrida, jestli o něčem neví.
Zvedl se a za necelou minutu už stál u dveří srubu bradavického hajného.
Zaklepal.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Anne-Mary Anne-Mary | Web | 18. září 2011 v 14:33 | Reagovat

Jé tak tohle je fakt dobrý a nemáš zač za tu chválu, já nevím co už psát všechno jsem použila, počkej mám to it is the best :D jo a koukala si na ten blend napsalo mi to že maže komentář jako spam dávala jsem to k té písničce.. ;-)  :-)  :-D :D

2 Itachi-chan Itachi-chan | Web | 18. září 2011 v 20:18 | Reagovat

No, proč je to tak krátké? :-? Ale aspoň už tam máš svůj děj. Hm...stále jsem ale nepochopila, proč to vlastně píšeš :D Jako, hlavní pár a tak :D

3 Sally Evans Filipová Sally Evans Filipová | E-mail | Web | 22. září 2011 v 19:49 | Reagovat

ooooo páni pozerám že to tu dosť pokročilo odkedy som tu bola naposledy :D
pamätáš si ma ešte? sice už teraz používam inú prezívku ale táto ti možno bude známa z facebooku :D

4 Claire Claire | 27. července 2012 v 10:46 | Reagovat

tak... táto poviedka ma naozaj veľmi sklamala. :-(

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama