Vnitřní boj 34.

28. srpna 2011 v 17:14 | Delight ^^ |  Vnitřní boj
Ten den bylo počasí nevyzpytatelné. Ačkoli kolem sedmé ráno ještě svítilo sluníčko a donutilo všechny studenty vstanout ze svých postelí, kolem desáté hodiny dopolední se nebe začalo zatahovat a po obloze se hnaly černé mraky, které zakryly i tu velkou zářící kouli, která svými paprsky dávala najevo svou přítomnost. Když hodiny odbily dvanáctou, venku se hustě rozpršelo a bradavické pozemky se vyprázdnily. Nikomu se nechtělo v tom nečase trajdat venku, všichni si raději zalezli do svých kolejních místností, postelí nebo Velké síně.
Profesoři oznámili, že z jistých důvodů se veškeré dnešní hodiny ruší - přičemž Brumbál se netvářil zrovna dvakrát vesele - takže žáci dostali volno a mohli si dělat teoreticky co chtěli.


Harryho maraton začal okolo půl jedné, kdy se vydal za profesorem Brumbálem a tentokrát se mu podařilo dostat se do jeho pracovny poněkud rychle, za což byl černovlasý chlapec neskonale vděčný. Nedokázal si představit, že by se opět musel bezmocně honit po schodech, které by si dělaly, co se jim zachtělo.
Nové heslo kabinetu, Bertíkovy fazolky, Harry vyřkl hlasitě a zřetelně, a sotva se socha stojící před vstupem na točité schody otevřela, mohl vstoupit dovnitř.
Už to tady znal, nebyl tady poprvé. Když stanul před nevelkými železnými dveřmi s vyrytými znaky lva, zaváhal. Musel si dopředu promyslet, na co přesně se profesora zeptá. Určitě na nové informace, na Browna a na komnatu. Chystal se zaklepat, ale jen tak-tak, že mu dveře nevyrazily zuby. Právě ve chvíli, kdy se k nim Harry blížil, vyřítil se z pracovny rozlícený Hagrid a v ruce mával nějakým zažloutlým pergamenem, ve tváři byl červený a z očí mu sršel hněv. Harry jej v takovém stavu viděl poprvé a pomyslel si, že se muselo stát asi něco hodně závažného, když se poloobr takhle naštval.
"Ehm...ahoj, Hagride," pozdravil váhavě Harry a zadoufal, že na něj Hagrid ve svém rozpoložení nevyšle nějakou zákeřnou kletbu.
"Naz-tedy, ahoj Harry. Vůbec sem si tě nevšim, co tu děláš?"
"To bych se měl zeptat spíš já tebe?" Odpověděl Harry a svraštil obočí. Něco mu tady nehrálo a on se rozhodl, že přijde na to, co.
"No...neměl bych ti vo tom říkat, esli chceš něco zvědít, voptej se rači támhle Brumbála. Ví vo tom víc věcí, než já. Měl bych jít, tak se vopatruj a dávej na sebe bacha." Připomněl důležitě a vydal se po schodech dolů.
Harry zůstal stát před pracovnou jako solný sloup, a zvědavost v něm bublala jako žhavá láva. Neobtěžoval se s klepáním a otevřel dveře, které hlasitě zaskřípaly. Brumbál, sedící za svým stolem, na Harryho pohlédl zpoza svých půlměsícových brýlí a v jeho vrásčité tváři se zračila nespokojenost a obavy.
"Dobrý den, pane profesore," pokusil se Harry ignorovat neveselou atmosféru, vešel dovnitř a zavřel za sebou.
"Dobrý den, Harry," usmál se Brumbál a rukou pokynul černovlasému chlapci, ať se usadí. "Co tě přivádí?"
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Anne-Mary Anne-Mary | Web | 28. srpna 2011 v 17:20 | Reagovat

Jé hned du číst nic mě nemohlo víc potěšit a ty se zatím koukni na co jsem narazila když jsem hledala obrázky jo a udělej co je v upozornění než to oteveš jo :D :D je to bezvadná fotka a teĎ du číst moc jsem se na další těšila taky budu psát

2 Anne-Mary Anne-Mary | Web | 28. srpna 2011 v 17:25 | Reagovat

Je to skvělý jsem zvědavá co Hagrida tak naštvalo, i když možná bych to nějak dala do hromady z toho co už jsem četla, ale raději počkám na další :-)

3 Anne-Mary Anne-Mary | Web | 28. srpna 2011 v 20:22 | Reagovat

Prostě jsem jenom něco hledala a ten obrázek tam byl :D :-D  :-D  :-D

4 Abi Snape Abi Snape | E-mail | Web | 28. srpna 2011 v 22:25 | Reagovat

Páni.. *__* Dneska jsem tuhle povídku začala číst... a vzala jsem to jedním dechem .. Fakt užasný ! těším se na další kapitolu

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama