Láska prochází famfrpálem 3/3 (část 3)

15. srpna 2011 v 22:41 | Delight ^^ |  Láska prochází famfrpálem
Po dlouhé době další část LPF... rozhodla jsem se, že poslední díl bude rozdělen na čtyři části, tohle je tedy část předposlední a příští už bude úplně závěrečná. Příjemné počtení. :)

Harry se bezcílně procházel po Bradavicích, a myšlenkami byl někde o pár hodin napřed. Přemýšlel, jak to asi dopadne s Malfoyem. Zatím vůbec nevěděl, jaké přání si na něj má vymyslet, přišlo mu až moc obyčejné zaúkolovat ho jako domácího skřítka, aby mu nosil pergameny, sušenky a kdoví co všechno. Chtělo to něco originálnějšího a zajímavějšího, něco, jak by Malfoye pokořil, aby mu konečně spadnul hřebínek a on se začal chovat trochu normálně, ne jako namyšlený fracek, který musí být vždy o něco lepší než ostatní. Harry sice pochyboval, že by se Malfoy někdy změnil, ale pokusit se o to mohl. Jenže co vymyslet?
Chtěl se zajít zeptat Hermiony, ale bylo mu jasné, že by jí napadlo něco ve smyslu toho, aby Draco Harrymu udělal všechny domácí úkoly nebo napsal esej o měsíčním kameni do hodiny lektvarů. A to mu taky nepřišlo jako nejlepší nápad. Mohl by poprosit o radu i Rona, ten už ale měl dávno sraz s Theodorem Nottem, zmijozelským hráčem, a Harry ho nechtěl otravovat.
Bloumal tedy Bradavicemi jako tělo bez duše a hlavu měl plnou myšlenek, které mu v hlavě vířily jako hejno ptáků.


***
Nadešel čas srazu s Malfoyem, bylo přesně osm hodin večer a navzdory letnímu období se venku rozprostřela neproniknutelná tma. Nebýt svítilen a pochodní rozmístěných všude po hradě, Harry by si neviděl ani na špičku nosu. Původně se měli sejít u dveří Velké síně, Dracovi se to ale nelíbilo, protože nechtěl, ať ho někdo z jeho spolužáků vidí zrovna s Potterem - ještě by si mysleli, že se spolu kamarádí. Druhý návrh byl ve sklepení, to zase vadilo Harrymu, protože to poslední o co stál bylo, aby je tam spatřil Snape. Určitě by to řekl Luciusovi a z toho by mohl být problém. Nakonec se tedy dohodli, že sraz bude u bradavického jezera pod velkým rozložitým dubem. Malfoy sice nebyl příliš nadšený z myšlenky, že se v osm hodin večer bude producírovat venku zrovna s Harrym, ale nezbývalo mu nic jiného, než souhlasit.
Harry na sebe hodil lehkou bundu, protože venku se začínalo čím dál víc ochlazovat a trochu nejistě vyrazil k jezeru. Celou cestu neustále myslel na dvě věci - jestli Malfoy na určené místo vůbec dorazí, byla první věc. Harry se trochu obával, že tam na něj bude čekat, a on nepřijde. Vlastně by se ani nedivil, Dracovi je to podobné. Taky mu ale v mysli hlodala myšlenka, jaké vlastně bude to přání. Přemýšlel nad tím dobrých pár hodin, a stále na nic nemohl přijít. Harry ani nepostřehl, že už dávno stojí u letitého dubu, jak byl zabraný do svých úvah.
Malfoy tady zatím nebyl. Černovlasý chlapec se letmo kouknul na hodinky, Draco měl ještě pět minut.
'Super, teď to bude vypadat, jakože se ho nemůžu dočkat, když tady stepuju tak brzo,' pomyslel si Harry a najednou se cítil trapně. 'Co když si mě Malfoy bude dobírat?'
O několik minut později se objekt Harryho uvažování objevil u vstupních dveří Bradavic. Právě vycházel z hradu a svým způsobným krokem se k němu pomalu blížil. Když byl jen pár metrů od něj, Harry zpozoroval, že se docela vyparádil. Měl na sobě tenký svetřík a úzké džíny, vlasy měl rozčepýřené a černovlásek musel uznat, že mu to sluší. Chvíli se na sebe jen tak koukali, Harry překvapeně a Malfoy nevraživě.
"Budeme tady stát ještě dlouho, Pottere? Začíná mi být zima!" Obořil se na Harryho Draco, a Harry si nemohl nevšimnout, že se poněkud třese.
"Pokud vím, ty dneska nemáš moc co rozhodovat, Malfoyi. Ty se budeš řídit podle mě, a ne já podle tebe." Zpražil ho Harry a jen tak jakoby nic si sednul pod velký dub. Očkem zahlédl Dracův popuzený a nevěřící pohled a sám pro sebe se usmál.
"Já tady ale nehodlám stát! To v pravidlech nebylo!" Ozval se Malfoy a dodal: "Řeklo se, že ti splním jedno přání. Ale ani zmínka o tom, že budeme sedět na špinavé zemi jako bezdomovci a ještě v takové zimě!" Zamračil se a zkřížil ruce na hrudi na důkaz odmítavosti.
"Co když je právě tohle moje přání?" Pronesl po chvíli rozvážně Harry. Samotného ho doteď žádné přání nenapadlo, ale když viděl Dracův naštvaný výraz, hned dostal nápad.
"To myslíš vážně? To snad ne, Pottere! Já odcházím!" Malfoy svraštil obočí a chystal se k odchodu.
"Nemůžeš odejít. Sám jsi před chvílí řekl, že mi musíš splnit přání. A moje přání je sedět tady." Odpověděl mu klidně Harry a moc dobře věděl, že blonďák co chvíli vybuchne vzteky.
Chvíli bylo ticho, Draco se zřejmě snažil se ovládnout.
"Fajn. Tak si tady sedneme a budeme tu sedět jak pitomci. Promerlina, kdyby to viděl můj otec, nevím, co by na to řekl..." Neodpustil si ještě jednu poznámku a taky se posadil, schválně co nejdál od Harryho.
"Kdyby tvůj otec věděl, že jsem nad tebou vyhrál ve famfrpále, nevím, co by na to řekl..." Opáčil mu Harry a když se mu jako odpověď dostalo posměšné odfrknutí, sám pro sebe se ušklíbnul.
"Určitě jsi podváděl! Skoro jsem tu Zlatonku měl, nebýt toho, že-"
"No samozřejmě, Malfoyi. Že to říkáš zrovna ty! Byl sis ze začátku nějak až moc jistý tím, že vyhraješ a jak to nakonec dopadlo? Tak, jako vždy. Vyhrál jsem já." Zazubil se Harry a přímo škodolibě si vychutnával Dracovu zlost. Bloňďákovy tváře zrudly a ruce zatnul v pěst, šlo na něm vidět, že se musí hodně přemáhat, aby na Harryho nevyslal přinejmenším Cruciatus.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Anne-Mary Anne-Mary | Web | 16. srpna 2011 v 0:04 | Reagovat

Děkuju za komentář dala jsem tmavší odstín zelené na to písmo je to lepší :)

2 Anne-Mary Anne-Mary | Web | 16. srpna 2011 v 0:20 | Reagovat

Jsem ráda že se líbí i ostatním :) a nechceš být SB?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama