Vnitřní boj 11.

22. prosince 2010 v 6:23 | Delight ^^ |  Vnitřní boj
ZA 10 MINUT
Vcházel do Velké síně, plný očekávání. Těšil se na tu historku o té nové komnatě, především ho zajímalo, proč se nechala vystavět, kdo ji vystavěl a na čí příkaz. Měl tolik otázek, na které mu již brzy dá profesor Brumbál odpověď. Snad. 
Jediná věc, která mu svírala žaludek a nutila ho znervóznět byla ta, že na besedu možná přijde i Harry, Grangerová a Weasley. Zrovna oni by si ji neměli nechat ujít ani po druhé, s těmi jejich dobrodružstvími...
Doufám, že každý bude sedět u svých kolejních stolů. Jestli budeme všichni u jednoho, tak se zblázním, když tam přijdou oni. Zase si budou povídat o malé Weasleyové...
Vešel dovnitř a v první chvíli se dezorientovaně zastavil mezi dveřmi. Velká síň, která měla obvykle strop v podobě tmavého nočního nebe a ve které ve vzduchu lehce poletovaly zapálené svícny, teď byla proměněna k nepoznání. Při prvním pohledu nahoru Draco spatřil podvečerní letní oblohu, jakoby v dáli posetou rudými červánky. Po svíčkách nebylo ani stopy, jejich místo nahradily červené prapory s nějakým podivným bílým znakem ve zvláštním tvaru, který Dracovi připomínal několik kouzelných hůlek propletených do sebe a nedokázal si vysvětlit, co tady praporky dělají.

Další překvapení ho čekalo, když se trochu vzpamatoval a zaostřil před sebe. Stupínek ředitele stál stále na stejném místě, stoly tady ovšem byly jenom dva. Nebyly dlouhé, jako kolejní stoly, obyčejné čtvercové, na každé straně stolu stálo sedm židlí. Žáků v síni zatím nebylo mnoho, pozitivní zpráva byla, že Draco tady zatím neviděl jistou černou kštici rozcuchaných vlasů. Zato u prvního stolu, blíže ke stupínku, seděli Crabbe a Goyle a ještě několik spolužáků ze Zmijozelu. U stejného stolu sedělo pár havraspárských studentů, tvářili se odtažitě a rozpačitě, nevypadali příliš nadšeně, že je Brumbál posadil ke zmijozelským.
Druhý stůl byl prázdný, čekal na nově příchozí a havraspárští se na něj toužebně dívali.
"Máme ještě dvě minuty do začátku," ohlásil ředitel a postavil se na své určené místo. Chvíli se jen rozhlížel po Velké síni, usmíval se na těch pár lidí, kteří se dostavili. Najednou se jeho úsměv rozšířil a v očích mu zajiskřilo. Draco se otočil, hned ale svého činu zalitoval.
Přicházel. Svým houpavým krokem nenuceně přišel až ke druhému stolu, sednul si přímo naproti blonďatému chlapci a obdaroval ho vyzývavým pohledem. Draco se rychle otočil a cítil, jak mu rudnou tváře. Harry byl tady. Stále cítil, jak se na něj díval, vypalovalo mu to díru do zad. Draco sklopil hlavu a prohrábl si vlasy.
Nevšiml si páru vševědoucích modrých očí, které ho chápavě pozorovaly skrze zlaté půlměsícové brýle. 
***
"Vítám Vás na krátkém představení nově objevené místnosti, milí žáci," začal Brumbál na úvod. "Jak někteří z vás už zjistili, místnost se nachází v posledním patře bradavické školy. Musím k tomu také podotknout, že pan Malfoy se s ní již setkal na vlastní kůži." Draco zčervenal ještě více a nedokázal se řediteli podívat do očí.
"Takže... místnost nechal vybudovat profesor Snape, protože chtěl, aby všichni studenti byli v bezpečí. Na scénu se nám totiž dostane zlý kouzelník, John Brown, který se rozhodl bojovat proti tomu, že mudlové taky navštěvují Školu Čar a Kouzel v Bradavicích. Řekněme tomu, že je to Salazar Zmijozel v bledě modrém. Už několik mudlů pozabíjel, stále se nám ale nedaří ho vypátrat. Mohl by se snadno dostat do naší školy, už tady totiž nehlídkují žádní mozkomorové, jako to bylo v případě Siriuse Blacka, proto nechal Severus Snape vystavět tuhle komnatu."
Zakončil Brumbál a Draco se na něj zmateně podíval. To bylo jako všechno? Zapomněl se přihlásit a vykřikl: "Ale pane profesore, jak nás obyčejná místnost může ochránit před nějakým bláznem, který..." 
Ředitel ho zastavil mávnutím ruky a zatvářil se pohoršeně.
"Pod zemí v oné komnatě je zabudována první část přitažlivého magnetu. Tu druhou část má údajně John Brown. Když se oba dva dílky spojí, mohlo by dojít k výbuchu celé školy. Proto nesmíme dopustit, aby se John Brown k druhé části dostal. Výhodou ovšem je, že profesor Snape tu první schoval pod zem, a kdykoli bude Brown v blízkosti naší školy, pomůže nám ho dopadnout." Vysvětlil a očekával další otázky. Opět se doprošoval slova Draco, tentokrát už ale zvedl ruku.
"Pane profesore, co znamenají všechny ty červené vlaječky vyvěšené tady v síni?"
"To je znak naší nové komnaty. Je to spojení čtyř hůlek, které pracují ve vzájemné spolupráci. První hůlka vyobrazuje mou hůlku, druhá hůlka je napodobeninou hůlky profesora Snapea, třetí hůlka je Minervy McGonagallové a čtvrtá od Kornéliuse Popletala, který nám bude taktéž pomáhat při dopadení vraha."
Draco souhlasně přikývl, už se dále na nic neptal. 
"Pane profesore, jaktože se Malfoy... ehm... tedy Draco dostal do místnosti, a potom z ní nemohl odejít? Jde se odtamtud nějak dostat bez pomoci druhého?" Ticho prořízl sametový hlas, Dracovi naskočila husí kůže a bezděky se zatřásl.
"Nejde, pane Pottere. Křik z místnosti nejde vůbec slyšet, proto ani vy jste nemohl slyšet křik pana Malfoye. Muselo Vás ke komnatě dovést něco jiného, nevím ale, co. Z komnaty se dostanete jen tehdy, když pro vás přijde někdo jiný. Kdybyste v ní zůstali v kuse tři dny, zbláznili byste se. Přitažlivý magnet začne hlasitě pískat, když zpozoruje něčí přítomnost. Věřte mi, není to nic příjemného a proto vám důrazně doporučuju ke komnatě se nepřibližovat."
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Leušiq Leušiq | 23. prosince 2010 v 21:09 | Reagovat

dalej :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama